Jaké byly oslavy 100 let farnosti
Dekretem olomouckého arcibiskupa kardinála Lva Skrbenského z 1. září 1919 byla bohuslavická lokální kooperatura povýšena na farnost. Co to znamenalo pro obce Bohuslavice, Bělou a Závadu? Především to, že se zmenšil veliký obvod dolnobenešovské farnosti, byl ustanoven první bohuslavický farář P. Karel Plaček a kostel Nejsvětější Trojice se stal farním kostelem. Následně byla postavena nová farní budova. Později přešla pole na bohuslavickém katastru patřící benešovské farnosti do vlastnictví farnosti bohuslavické. Duchovní správa byla bližší, jednodušší, efektivnější. To všechno je ovšem pouze vnější rámec. Farnost je především jakousi živou buňkou církve, kde se předává, odehrává a upevňuje duchovní život věřících ve společenství církve. Letos tedy uplynulo 100 let od vzniku naší farnosti. Takové výročí se samozřejmě sluší oslavit. Záměrem těchto celoročních oslav však nebyla jen nějaká historická připomínka spojená s běžným lidovým veselím. Byla to příležitost, jak vyzdvihnout a upevnit právě to, co za celých sto let činilo farnost podstatně farností, tedy jak oslavit a posílit Boží přítomnost mezi námi a v každém z nás modlitebním, kulturním i společenským sdílením a setkáváním. Za tímto účelem vzniklo široké modlitební společenství farníků, kteří se společně i soukromě modlí za růst víry v naší farnosti, uskutečnily se různé poutě (Hrabyň, Hostýn, Opava, Svatá země) a smírčí a kající pobožnost, proběhlo udílení svátosti biřmování 60 farníkům, byly nabídnuty výstavy (Matka Tereza, Anenské slavnosti), koncerty a výlety, proběhla velikonoční dílna pro děti, ve farním kostele byla zřízena vzpomínková místnost mapující život farnosti v minulosti i současnosti apod.