Vítejte na starých stránkách naší farnosti

Postní doba se svatým Josefem

Nevím, zda si ke svému postnímu úsilí někdy přibíráte určitého nebeského přítele, který vás doprovází na stezkách obrácení a obnovy křtu. Pokud ne, vězte, že církev nám (a zvláště letos) dává za průvodce sv. Josefa, jehož patronát se tradičně rozprostírá nad postní měsíc březen. Na cestu s tímto patronem vám chci nyní nabídnout stručnou inspiraci, která dobře ladí právě s probíhající postní dobou.

Všimněme si, že o svatém Josefovi je v Novém zákoně řeč pouze ve vyprávěních o Ježíšově příchodu na svět a o jeho dětství: nejprve se tento spravedlivý muž trápí nad rozhodnutím rozejít se s těhotnou snoubenkou Marií, a po andělově pokynu ve snu ji k sobě přijímá; putuje pak ke sčítání do Betléma, a protože se právě tam narodil malý Ježíš, patří pěstoun Páně neodmyslitelně k našim betlémům; s matkou a dítětem následně prchá do Egypta a vrací se zpět po Herodově smrti, přičemž se usazuje v Nazaretě; spatřujeme jej rovněž při zasvěcení v chrámě a také po dvanácti letech při krušném hledání svěřeného Syna na tomtéž místě; pod jeho vedením a v jeho přítomnosti pak Boží Syn vyrůstá v Nazaretě v dospělého člověka. Kristovým veřejným vystoupením však Josef zcela mizí ze scény a žije pouze ve vzpomínce Ježíšových rodáků, kteří v nedůvěře vůči jeho božské moci konstatují, že je přece synem tesaře Josefa (srov. Mt 13.55; Lk 4,22). Takové utichnutí ovšem ve skutečnosti vyjevuje sílu pravého Josefova otcovství. Otec je totiž zásadní postavou právě v růstu a rozvoji svého dítěte; pokud nechává svého potomka zdravě dozrát a citlivě a správně jej vychovává, stává se z dítěte samostatná svobodná osoba, která se od otce odlučuje, a přitom v sobě uchovává a rozvíjí všechny dobré otcovy vklady. Josef se tedy v evangeliích vytrácí, ale zůstává svým plodným otcovstvím v základu přítomen v celém Ježíšově díle. To je tajemství skrytosti, a to nejen téhle otcovské. V našem životě se mnohdy zdá, že vynaložené úsilí je zbytečné, že námaha nebyla pochopena a zúročena, že vložené prostředky zůstaly bez odezvy… Svatý Josef nás učí, že tomu tak není. Každý skrytý (a často nepopulární) krůček nebo čin lásky, služby, věrnosti, zbožnosti, výchovy či morálního zápasu Bůh používá nebývalým a netušeným způsobem – pro dílo spásy, pro vítězství nad zlem, pro posilu potřebným, pro růst církve, pro posvěcení našich blízkých… Tuto skrytost nám připomněl Ježíš na Popeleční středu, když v evangeliu vyzdvihl modlitbu, půst a dobročinnost v soukromém rozměru našeho života: Bůh odplácí těm, kteří bez okázalosti žijí podle evangelia. Je-li tedy postní doba především dobou našeho skrytého zápasu o obrácení, a tak tichého růstu víry a lásky podle Ježíšova vzoru, pak můžeme mít ve svatém nazaretském tesaři skvělého ochránce a průvodce pro každoroční čtyřicetidenní – zvláště pak letos, kdy je strážci Svaté rodiny věnován v církvi celý rok při příležitosti 150. výročí vyhlášení Mariina snoubence ochráncem církve.

P. Vojtěch Janšta

Pravidelné akce v naší farnosti

Tříkrálová sbírka

Probíhá většinou první sobotu v lednu ve všech třech obcích naší farnosti. V osm hodin ráno je za všechny koledníky sloužena mše svatá se závěrečným požehnáním koledníkům. Ačkoli organizaci mají na starost spíše obecní úřady, přesto je dobrovolná pomoc dětí, dospělých doprovázejících i štědrých dárců záležitostí křesťanské solidarity, k níž tak můžeme nenásilně přivádět mladou generaci.

Postní duchovní obnova

V rámci jednoho postního víkendu mají farníci i přespolní možnost zúčastnit se malé duchovní obnovy: v pátek večer se začíná mší svatou, následuje promluva a modlitba breviáře; v sobotu pak mše svatá, promluvy, eucharistická adorace, pobožnost křížové cesty, příležitost ke zpovědi. Duchovní obnovy připravuje a provází jimi P. Vojtěch Janšta

Křížová cesta v přírodě

Některý postní pátek po večerní mši svaté se shromáždíme s velkým dřevěným křížem a konáme křížovou cestu ve venkovním terénu: pokud je hezky, většinou do „Důlků“, pokud je mokro nebo i prší, na ulici Chuchelnickou k tamnímu kříži. Při jednotlivých zastaveních přibíjíme do velkého kříže hřebíky na znamení našich hříchů, které si během zastavení připomínáme a které Ježíš vzal při svém utrpení na sebe. Výraznou roli hraje při křížové cestě účast dětí a mládeže.

Misijní koláč

O 4. neděli postní se věřící mohou potěšit koupí sladkých dobrot před kostely farnosti, a tím současně přispět na potřeby misií.

Akce ministrantů a scholy

Většinou v jarních měsících uspořádáme pro ministranty a členky malé scholy (děti ve věku základní školy) víkendový pobyt. Kromě společného zpívání, hraní a soutěžení je na programu výjezd do zajímavých míst v okolí, kde se děti kromě zábavy (např. v aquaparku) mohou také něco nového dozvědět a něčemu se nenásilně přiučit. Výlet je odměnou za celoroční pravidelnou službu farnosti. Kromě těchto výletů (např. i dalších jednodenních) pořádáme pro děti obou skupin závěrečné ukončení školního roku i jiné společné jednorázové akce (ministrantská pouť, setkání schol Hlučínska apod.)

Farní poutě

Většinou dvakrát, v květnu a v září vyjedeme s farníky na pouť: ať už jednodenní převážně na mariánská poutní místa, nebo vícedenní na různá posvátná místa naší vlasti. V roce 2019 jsme uspořádali farní pouť do Svaté země a výhledově uvažujeme i o další zahraniční pouti.

Pouť prvokomunikantů na Hostýn

Od roku 2018 se děti, které se připravují k prvnímu svatému přijímání, účastní společné poutě na Hostýn. Většinou pro doplnění autobusu organizujeme pouť společně s farností Chuchelná a Strahovice. Děti prožijí, co znamená jít na pouť, tzn. ujít i kousek pěšky, účastnit se poutní mše svaté, svěřit Matce Boží svou cestu víry i své blízké, něco více se při katechezi dozvědět o eucharistii a v neposlední řadě navštívit místní poutní stánky, z nichž za utracené peníze leccos putuje v baťůžcích s dětmi domů. Nezanedbatelný je společně prožitý čas a posílení vztahů mimo běžná místa setkávání.

Noc kostelů

Od roku 2017 se náš farní kostel pravidelně zapojuje do této celorepublikové akce. Účastníci se mohou těšit na zpřístupnění všech zákoutí kostela, na program pro děti, koncert duchovní hudby, ochutnávku mešního vína, možnost zapsání proseb či díků apod.

Farní zahrada

Při příležitosti farního „odpustu“ Nejsvětější Trojice v Bohuslavicích se koná tradiční posezení na farní zahradě: kromě pestrého občerstvení je zde vždy zábavné vyžití pro děti i mládež jakož i soutěže pro dospělé. Podstatným prvkem této akce je setkání farníků, aby se viděli ještě jinde než v kostele (což zvláště u starších leckdy chybí) nebo při svých rodinných setkáních a měli čas si společně povídat, naslouchat si a získávat tak společné prožitky. Na úvod celé akce probíhá vždy žehnání nového či opraveného kříže nebo kapličky, případně jiný aktuální duchovní program.

Boží Tělo

Podle tradičních zvyklostí pořádáme průvod Božího Těla: v Bělé kolem kostela v den slavnosti, v Závadě k obchodu a zpět o následující neděli a tentýž den v Bohuslavicích od kostela k prostranství u kulturního domu a zpět. Cesta od farního kostela je určena čtyřmi kapličkami, průvod doprovází dechová hudba a zpěvy farníků jakož i nepostradatelné sypání květů nazdobenými družičkami. Důležitým formačním úsilím je odklon od důrazu na vnější parádu a tradiční zvyk ve prospěch putování za živým Kristem a s Kristem, jehož požehnání vyprošujeme s prvky tradiční eucharistické úcty všem lidem v obci.

Farní tábor

Od roku 2005 se generace mladých vedoucích starají o třicítku dětí ve věku od 3. do 8. třídy, aby během deseti intenzivních společných dní nejen prožily mnoho zábavy, ale také posílily schopnost spolupracovat, vydržet námahu i přestát nezdary stejně jako se radovat z dobrého díla. Součástí programu jsou společné bohoslužby a ranní a večerní modlitby.

Pouť do Hrabyně

Pokračujeme v letité tradici našich předků a v sobotu nejblíže 15. srpnu putujeme na mariánské poutní místo do Hrabyně. Poutní skupina jde pěšky asi 11 km za modlitby růžence a zpěvů písní jakož i družného společného hovoru. Součástí trasy jsou občerstvující přestávky u kostela v Benešově nebo u řeky Opavy. Pro méně pohyblivé a starší farníky je vypraven autobus, mnozí farníci dojedou svými osobními auty. Večerní mše svatá v poutním kostele je tak setkáním zbožných farníků, kteří v přítomnosti starostlivé Matky Boží ve společenství církve odevzdávají Pánu své rodinné, farní, společenské a osobní úmysly.

Poděkování za úrodu

Některou zářijovou neděli ve všech kostelích děkujeme každý rok za požehnání při získávání úrody. Farníci k této příležitosti vyzdobí kostely plody z aktuální úrody, které po skončení bohoslužby mohou farníci přinést těm, kdo mají nedostatek, nebo těm, které tak potěší v jejich samotě či nemoci. V Bohuslavicích se v posledních letech díky ochotným a nadšeným organizátorům daří vytvořit velkou slavnost s průvodem zemědělské techniky, s předáním věnců hospodářům, s bohatým občerstvením u hudby a zpěvu jakož i s ukázkou zvířat a zemědělských dovedností pro děti.

Krmaš – výročí posvěcení kostelů

V říjnu a v listopadu se postupně ve všech třech kostelích farnosti slaví výročí jejich posvěcení. Již tradiční součástí je po mši svaté sladký koláč k zakousnutí, a protože už bývá chladno i sychravo, rovněž něco silnějšího pro zahřátí…

Adventní program pro děti

Ve všední dny doby adventní mají děti možnost zúčastnit se tzv. „rorátních“ modliteb ráno před školní výukou ráno v 7:30 ve farním kostele. Vyslechnou si příběh, společně se pomodlí u adventního věnce a odnesou si inspiraci do konkrétního dne. Součástí je adventní soutěž s úkoly, jejíž účastníci jsou v závěru adventu vždy odměněni. Adventní přípravu dokreslují malé průvody dětí za tmy se svícemi na začátku všedních bohoslužeb.

Živý betlém

Již více než dvacet let se děti a mládež v Bohuslavicích schází k nácviku a předvedení představení živého betléma. Koná se vždy na Štědrý den, čímž se odpoledne farníkům otevře ke slavení Vánoc. Akce probíhá za hojné účasti občanů a provází ji roznášení Betlémského světla i přání požehnaných a pokojných Vánoc např. s popíjením hřejivého svařáku.

Středeční duchovní večery

Kromě pravidelných hodinových adorací s chválami mají farníci možnost se o středečních večerech (vždy jednou za čtrnáct dní) blíže setkat s biblickými texty. Jejich výběr je přizpůsoben zvolenému dlouhodobějšímu tématu (např. četba a rozbor žalmů nebo jiných knih Písma) nebo menším tematickým celkům (např. hory v Bibli, téma světla, růžencová tajemství v Bibli atd.). Tyto biblické večery také slouží jako biblické, historické, kulturní a duchovní výklady pro přípravu na společné poutě nebo církevní svátky.

Bohoslužby za konkrétní skupiny farníků

Kromě těchto mimoběžných akcí probíhají každým rokem mše svaté za konkrétní skupiny v obci: hasiče, motorkáře, myslivce, havíře, deváťáky při ukončení základní školní docházky, jubilanty (životní a svatební výročí), Anny a Josefy apod.

Pravidelné pobožnosti

Kromě pravidelných mší svatých se setkáváme také k pobožnostem v rámci důrazů církevního roku: v postní době jsou to křížové cesty, které probíhají ve všech kostelích farnosti v neděli odpoledne, v květnu májové pobožnosti (v Bělé a v Závadě v rámci všedních bohoslužeb, v Bohuslavicích navíc v neděli odpoledne) a růžencové pobožnosti o říjnových nedělích ve farním kostele. Svátostná požehnání ve farním kostele se konají pouze příležitostně (odpust, krmaš, slavnost Krista Krále), o prvním pátku je ve farním kostele hodinu přede mší svatou tichá adorace s udílením svátosti smíření.

Historie farnosti Bohuslavice u Hlučína

Původně stál v Bohuslavicích podobně jako v okolních obcích dřevěný kostel zasvěcený Nejsvětější Trojici, o kterém je první písemná zmínka z roku 1434. Při bohuslavickém kostele existovala i fara; ta však fakticky zanikla, když byl koncem 16. století dosazen na celé dolnobenešovské panství pouze jeden farář, který sídlil v Benešově a který vzhledem k rozchvácení tamního farního majetku obdržel obročí bohuslavické fary. Páni na benešovském zámku se starali aspoň o zvelebení bohuslavického kostela, mimo jiné byl obnoven původní deskový obraz Nejsvětější Trojice (roku 1611). Vzhledem ke stavbě zděného kostela v Dolním Benešově v letech 1669-1680 přesídlil farář do Bohuslavic, kde také tehdy probíhalo více bohoslužeb. Kostel v té době obdržel dva nové stříbrné pozlacené kalichy a vysokou monstranci. Myšlenka přenesení sídla farnosti do Bohuslavic nabyla znovu na aktuálnosti ve 20. letech 18. století vlivem všemožných sporů faráře, vrchnosti, měšťanů a vesničanů. Snahy o vyfaření Bohuslavic, Závady a Bělé existovaly po celé 19. století až do 1. světové války.

Se spory ohledně zřízení fary v Bohuslavicích souvisí i stavba nového kostela - s touto myšlenkou přišel tehdejší majitel panství baron Jan Baptista, svobodný pán ze Zuanny, který tím chtěl vyjít vstříc snaze především tehdejšího faráře Federa o přenesení sídla farnosti právě do Bohuslavic. A tak dřevěný, již nevyhovující kostelík měl být nahrazen novou, honosnou stavbou převyšující úroveň všech okolních kostelů. Byl proto vypracován projekt na stavbu nového svatostánku, inspirovaný římskými či vídeňskými stavebními vzory a styly. Autor projektu není znám, ale je zřejmé, že to byl někdo z významnějších, nikoli provinčních architektů. Základní kámen byl položen 27. října 1740. Proto v Bohuslavicích stojí mnohem větší a honosnější chrám než v původním sídle farnosti v Dolním Benešově.

Právě na konci první světové války se podařilo tehdejšímu kooperátorovi pro Bohuslavice P. Karlu Plačkovi dotáhnout spor o vznik farnosti do vítězného konce. Ze sbírek farníků byl nashromážděn obnos 4200 marek, který se podařilo vhodně uložit tak, aby vynášel potřebné úroky. Tím byla odstraněna hlavní zákonná překážka pro vznik farnosti – příjmy faráře nedosahující stanovené roční výše 4000 marek – a Plaček se hned po skončení války pustil do jednání o vzniku farnosti. Před německými úřady, tj. ratibořským landrátem a vládou v Opole, mu pomáhal arcibiskupský komisař Nathan. 1. dubna 1919 se podařilo dosáhnout státního souhlasu. Dekretem olomouckého arcibiskupa kardinála Lva Skrbenského z 1. září 1919 pak byla bohuslavická lokální kooperatura po dlouhodobých snahách a tahanicích definitivně povýšena na farnost. Tím se zmenšil veliký obvod dolnobenešovské farnosti, byl ustanoven první bohuslavický farář P. Karel Plaček a kostel Nejsvětější Trojice se stal farním kostelem. Následně byla postavena nová farní budova. Později přešla pole na bohuslavickém katastru patřící benešovské farnosti do vlastnictví farnosti bohuslavické. Duchovní správa byla bližší, jednodušší, efektivnější. To všechno je ovšem pouze vnější rámec. Farnost je především jakousi živou buňkou církve, kde se předává, odehrává a upevňuje duchovní život věřících.

Dějiny 100 let farnosti ve vybraných datech

1921   

• 4. května provedena definitivní kolaudace farní budovy (celkové náklady 294 283 korun);
• 3. září udílena svátost biřmování arcibiskupem Antonínem Cyrilem Stojanem;

1922   

• oprava střechy farního kostela, vyměněny některé trámy, desky a krytina;

1928   

• oprava střechy a dlažby farního kostela;
• 27. dubna otevřena hrobka v kapli sv. Anny ve farním kostele, nalezeny pozůstatky dvou františkánů – poukaz na dávné působení řeholníků v místní duchovní správě;
• pozemky dolnobenešovské farnosti na katastru Bohuslavic po dlouholetých sporech převedeny do vlastnictví bohuslavické farnosti;

1930   

• provedena elektrifikace kostela a fary;

1932

• 9. a 10. listopadu proběhlo udílení svátosti biřmování;

1933   

• postaven kostel sv. Jana Křtitele v Bělé jako hřbitovní kaple;

1934   

• primice P. Jiřího Poštulky;

1936   

• generální vizitace farnosti;
• oprava fasády farního kostela – oklepání omítky na celém kostele, znovu namalován obraz rozeslání apoštolů na průčelí;

1943   

• farář Plaček odvolán pro své protinacistické smýšlení, farářem se stává Augustin Lischka; Plaček nadále bydlí na bohuslavické faře;
• konfiskace zvonů ve farním kostele, zůstává pouze umíráček;

1944   

• primice P. Bedřicha Dombka z Bělé;

1945   

• válečné škody: budova fary těžce poškozena a vyrabována, kostel měl rozbitou střechu nad hlavním oltářem, jednu zázrakem nevybuchlou bombu v okapové rouře (pyrotechnikem zlikvidována až roku 1949), stodola před kostelem vybombardována;
• sovětští vojáci pochováni u kostela; hned po frontě však museli navrátivší se farníci vojíny vykopat a převézt na hřbitov Sovětů do Hlučína;

1947   

• 9. v listopadu udílena svátost biřmování olomouckým světícím biskupem Stanislavem Zelou (218 biřmovanců);
• proběhly lidové misie, které vedli redemptoristé;

1948   

• 1. května přichází jako provizor P. Vincenc Hurník;

1949   

• němečtí vojáci pohřbení v roce 1945 na místě úmrtí byli na příkaz mezinárodního Červeného kříže exhumováni a pohřbeni na bohuslavickém a bělském hřbitově, celkem 80 mrtvých;

1950   

• zhotoveny nové vitráže ve dvou oknech v presbytáři farního kostela: předlohy obrazů P. Hurníka provedla firma Říha z Brna, materiál a práci zaplatili nejmenovaní dárci;
• opraven farní kostel zvenku včetně věže; každá rodina věnovala v obálce peněžitý dar;

1952   

• 3. února svěcení nových varhan od firmy Rieger v Krnově ve farním kostele (za 1,3 mil. Kčs), světitel probošt František Kutal z Kroměříže;
• 5. října požehnán nový obraz u dubů, malovaný na plechu, pořízený v Opavě (dosavadní obraz byl vandalsky zničen;

1953   

• 10. května požehnány nové kostelní lavice z dubového a ořechového dřeva pro farní kostel (dovezeny z Račic u Vyškova);

1954   

• 3. května zemřel starý rektor a varhaník Karel Škovránek, jako nový varhaník nastupuje Bruno Vitásek ze Závady;
• 13. června zemřel první bohuslavický farář P. Karel Plaček;
• na podzim proveden výkop drenáže okolo kostela za účelem vysušení zdiva;

1955   

• ve farním kostele položena nová dlažba ze supíkovického mramoru, 8. září večer v tichosti farářem požehnána;

1956   

• v Bělé vydlážděn chodník ke kostelu žulovými kostkami, získanými ze zrušeného chodníku v Ostravě;

1957   

• k farnímu odpustu dokončena oprava fresek ve farním kostele, pověšena nová křížová cesta i kopie obrazu Nejsvětější Trojice (autor obojího P. Hurník) a nainstalovány křišťálové lustry ke křížové cestě. Křížovou cestu posvětil P. Antonín Velký, minorita a děkan opavský, obraz i sochu sv. Hedviky posvětil probošt František Kutal;
• začalo se s generální opravou kaple v Závadě;

1958   

• října dokončena montáž nových dveří na farním kostele, požehnány při pontifikální mši sloužené P. Josefem Glogarem, generálním vikářem z Olomouce;

1959   

• pořízen do farního kostela nový vyřezávaný betlém (vytvořil Břetislav Kafka);

1963   

• pořízeny varhany do kostela v Bělé (ze Slavkova – majetek sestřiček z původního kláštera bl. Anežky v Olomouci) i v Závadě (z Kerhartic, farnost Lublice, kostel určený k likvidaci kvůli stavbě kružberské přehrady);
• položeny nové schody u farního kostela a dláždění před hlavní kostelní branou;

1964   

• 2. května začátek stavby lešení pro opravu fasády farního kostela (2320 metrů trubek lešení, 180 fošen), fasáda dokončena 20. června, o den později sloužena mše a Te Deum na poděkování;
• oprava střechy kapličky u farního kostela, nalezena láhev s dokumenty o výstavbě;
• července zemřel rodák P. Kazimír Poštulka, misionář v Číně. Ve farním kostele sloužena zádušní mše 20. července, přítomni P. Antonín Lanča z Bolatic a P. Jan Hošek z Píště;

1965   

• v Bělé opraven kostel a pořízen nový betlém a schody ke kostelu, 13. listopadu posvěcen nový zvon (ze skladiště v Ostravě-Přívozu, sloužil tam v kapli sestrám 1914-18 a 1939-45, mezitím a pak uschován) a tamtéž nové korouhve sv. Floriána a sv. Barbory;

1967   

• opraveno schodiště na kůr ve farním kostele, zařízen rozhlas;

1969

• vystavěny záchodky u hospodářské budovy (35 tis. Kčs) a pořízena kamna do farního kostela (34 tis. Kčs). Celoroční provoz kostela činí 75 tis. Kč;

1970   

• oprava a rozšíření kostela v Závadě (3114 zadarmo odpracovaných hodin);

1972   

• výmalba farního kostela, oprava řezeb, ozdob a obrazů evangelistů, nové lavice pro rozšíření míst k sezení (30 míst), oprava střechy nad presbytářem (nová břidlice);

1973   

• po 25 letech proběhlo udílení svátosti biřmování (přes 900 biřmovanců), uděloval biskup Josef Vrana a kancléř Otakar Trtílek;

1974   

• nový oltář čelem k lidu ve farním kostele (s využitím řezeb darovaných kostelu po zemřelém akademickém sochaři Alfonsu Miketovi), zavedeno elektrické zvonění;

1975   

• pořízen nový zvon;

1976   

• nová fasáda na farní budově;
• na mše svaté v Bohuslavicích chodí 70-80% farníků;

1977   

• v Bělé a v Závadě sloužena slavnostní mše novoknězem P. Aloisem Hurníkem, synovcem P. Vincence Hurníka;

1978   

• oprava fasády a střechy kostela v Bělé, pořízen plechový obraz do průčelí kostela (autor P. Hurník);
• nový mramorový kříž na bohuslavickém hřbitově (ze zrušeného hřbitova v Mnichově u Vrbna);

1979   

• listopadu soukromě posvěceny tři nové zvony ve věži farního kostela;

1980   

• oprava fasády a věže farního kostela, oprava střechy (břidlice použita ze školy v Dolním Benešově);
• 10. srpna zemřel v Petřkovicích druhý bohuslavický farář P. Augustin Lischka;

1984   

• 22. července udílení svátosti biřmování (430 biřmovanců) biskupem Josefem Vranou a generálním vikářem Františkem Vymětalem;
• návštěva bohoslužeb: školní mládež 90%, dospělí 70-80%;
• výuka náboženství ve škole potlačována omezujícími předpisy: pouze jedna přidělená hodina týdně na 40 žáků, výuka může začít až hodinu po ukončení normální výuky, vyšší třídy nejsou vyučovány;
• pořízen nový ambon do farního kostela a elektrické topení (10 ks akumulační kamna za 80 tis. Kčs), zdvojena okna;

1986   

• májových pobožností se denně účastní 50-70 družiček (každoročně upomínka za horlivé docházení – připravují sestřičky dominikánky v Broumově a Kadani), na křížové cestě je cca 100 školní mládeže;
• zahájena oprava fresek za hlavním oltářem, neshody s památkáři ohledně dekorativní rekonstrukce, v dalších letech pro výhrady památkářů a blokování nekomunistických malířů práce zastaveny, opraveny jen boční oltáře, klenba neopravena;

1988   

• pořízeny tři křišťálové lustry do kostela v Bělé – jeden ke cti sv. Jana Křtitele a dva na poděkování Panně Marii za ochranu na frontě u Stalingradu;

1989   

• nový mozaikový obraz na průčelí farního kostela – daroval jej ke svému 50letému kněžskému jubileu P. Hurník;
• svatořečení Anežky České v Římě se zúčastnilo 20 lidí z Bohuslavic;

1990   

• čtyři turnusy farníků na pouti v Lurdech;

1992   

• dle nařízení arcibiskupské konzistoře zřízena farní rada, která má faráři pomáhat v oblasti duchovní správy i v hospodářství;

1993   

• přestávají se každodenně číst „Otčenášky“ pro velký počet a tedy velké zdržení; proto je za rok odslouženo asi 15 mší za ty, kteří jsou v Otčenáškách zapsáni;
• oprava farní budovy;

1994   

• jubileum 80 let P. Hurníka;

1995   

• farní zájezd na svatořečení Jana Sarkandra do Olomouce;
• sbírka na nový kostel v Chuchelné (20 tis. Kč);

1996   

• dokončení opravy zdi okolo kostela, oprava fasády farního kostela, nová měděná krytina nad sakristií a kaplí sv. Anny;

1997   

• udílení svátosti biřmování, jubileum 250 let kostela;

1999   

• dokončeno rozšíření kostela v Bělé (presbytář a věž), 20. 6. vysvěceno biskupem Lobkowiczem; obecní úřad vybudoval ke kostelu novou cestu;
• 85 let faráře Hurníka; přichází nový duchovní správce P. Lumír Tkáč, P. Hurník zůstává ve farnosti jako kaplan;

2000   

• plné používání nového kancionálu, podávání svatého přijímání laiky, obnoven průvod při slavnosti Božího Těla, vznik scholy, adventní soutěž dětí na rorátech, zrušeno odpolední nedělní požehnání pro malou účast, hojnější přistupování ke svatému přijímání po návštěvě a vysvětlení diecézního biskupa 26. března;
• nová okna na farní budově, rekonstrukce elektřiny a instalatérské práce;

2001   

• první církevní silvestr spojený s duchovní obnovou, účast cca 200 mladých lidí z okolí, první živý betlém na Štědrý den;
• ustanoveni čtyři lektoři pro předčítání Božího slova při liturgii;
• října udílení svátosti biřmování v Bělé (54 farníků) biskupem Lobkowiczem;
• schází se polečenství mládeže, manželské páry a manželé důchodci;
• realizováno osm poutí, účast 262 farníků (Medžugorje, Velkopolské Petrovice + tuzemské zájezdy), poprvé uspořádána Tříkrálová sbírka;
• upraven vstup do kostela v Bělé – jedny dveře, instalovaná nová zpovědnice;
• úprava presbytáře v Závadě, nový oltář, nová zpovědnice;

2002   

• odvodnění obvodové zdi kostela, úprava prostoru na kůru, nový rozhlas;
• srpna umírá P. Vincenc Hurník, pohřben v Bohuslavicích; 25. října umírá P. Antonín Hlubek SJ, pohřben v rodišti v Háji v rodinné hrobce;

2003   

• oprava chodníků před farním kostelem a obvodových zdí, pořízena nová zpovědnice;
• v Bělé úprava přesbytáře, 15. listopadu biskupem Lobkowiczem posvěcen nový mramorový oltář;
• společná oslava 50. narozenin otce Lumíra a 40. narozenin otce Kazimíra;
• 12. října udílení svátosti biřmování (68 lidí), první vánoční koncert chrámového sboru;

2004   

• oprava kapličky pro průvod Božího Těla, nový plot před farou;
• sčítání věřících na nedělních bohoslužbách: Bohuslavice 725 (46%), Bělá 198 (28%), Závada 147 (25%);

2005   

• o prázdninách první farní tábor pro děti;
• otec Lumír odchází do Bílovce, darem od farníků dostává poutní zájezd do Svaté země,
• přichází o. Kazimír Buba;
• oprava a rekonstrukce schodů ve věži, úprava sklepních prostor fary na klubovny;

2006   

• zavedeny páteční dětské bohoslužby a hodinová tichá adorace na první pátek;
• přichází kaplan P. Peter Kerak, po třech měsících jej střídá P. David Kantor;
• první sobotní farní zahrada na odpust, posvěcen nový kříž na začátku vesnice od Dolního Benešova;
• výměna oken v sakristii, u sv. Anny a na oratořích;

2007   

• zájezd společenství rodin a seniorů do Beskyd (Javorový);
• udílení svátosti biřmování 5. května biskupem Lobkowiczem (67 farníků);
• první obnovená pěší pouť do Hrabyně (asi 50 věřících), starší dopraveni autobusem;
• rekonstrukce automatického pohonu zvonů a hodin;
• 19. prosince uřezán a poškozen nedávno obnovený misijní kříž u kostela;

2008   

• od září do prosinec úprava presbytáře s novým oltářem, ambonem a podlahovým topením (700 tisíc Kč);

2009   

• ledna posvěcen biskupem Lobkowiczem nový oltář; oprava fasády farní budovy;
• David Kantor v listopadu přeložen do Strahovic, ve Vřesině zemřel P. Tadeáš Wojnar;

2010   

• oprava střechy nad presbytářem (1.687.000 Kč), u fary pan Ervín Dominik zhotovil dřevěný přístřešek a nábytek;
• opraven interiér kaple v Závadě (600.000 Kč), v Bělé pořízen nový nábytek do sakristie;

2011   

• oprava varhan ve farním kostele, obnoven kamenný kříž na Kozmické, který byl povalen větrem či vandalem;

2012   

• od května do října práce na obnově barokních fresek v presbytáři farního kostela;

2013   

• oprava fresek v lodi kostela (celkem 3 miliony Kč), žehnání kapličky sv.Urbana na Lipové;

2014   

• pouť poznávání kostelů našeho děkanátu, vizitace farnosti biskupem Lobkowiczem, obnoven kříž P. Rothera na hřbitově;

2015   

• udílení svátosti biřmování 3. května biskupem Lobkowiczem (54 farníků);
• uskutečněn farní výlet na kole po okolních kostelích;
• na podzim začátek společenství rodin v Bělé, zavedeny večery chval ve farním kostele, probíhá a výuka katechismu pro dospělé;
• nová kamna v kostele a rozvodní skříň, oprava podlahy v sakristii;

2016   

• oprava fresek nad kůrem, vyčištěšní a naladění varhan;
• odchází farář Kazimír Buba, přichází nový duchovní správce Marek Žukowski;

2017   

• zřízeny webové stránky farnosti, poprvé a s velkou návštěvností uspořádána Noc kostelů;
• přichází nový duchovní správce P. Vojtěch Janšta;

2018

• opravena hospodářská budova vedle fary, výměna střešní krytiny na kostele v Bělé; instalace pamětních desek padlých z první a druhé světové války na kostele v Bělé;

2019   

• 100. výročí založení bohuslavické farnosti: výstava o Matce Tereze, smírčí pobožnost v postní době, cyklopouť na Hostýn, udílení svátosti biřmování P. Adamem Ruckim (58 farníků), výlet na kole bez cvrčku, pouť do Hrabyně, zřízení výstavní místnosti nad sakristií, farní výstava na Anenských slavnostech, hlavní oslavy 15. září, říjnová pouť k opavským kostelům, listopadová pouť do Svaté země.

 2023

• P. Vojtěch Janšta byl jmenován farářem, dosud byl pouze duchovním správcem.

Kostely naší farnosti

Seznamte se s historií, popisem, výzdobou a fotografiemi našich tří kostelů:

Filiální kostel v Bělé

Farní kostel v Bohuslavicích

Filiální kostel v Závadě